Porod je jedinečný okamžik, který se do paměti rodičů i zdravotníků vryje navždy. V Pardubické nemocnici dobře vědí, že tento okamžik má být nejen bezpečný, ale také důstojný a klidný. Právě proto se pardubická porodnice dlouhodobě zaměřuje na respektující přístup k ženám, individuální péči a podporu přirozeného porodu.

A že se tento přístup vyplácí, dokazuje i aktuální umístění v celostátní anketě Porodnice roku 2025 serveru eMimino.cz — pardubická porodnice se letos umístila na krásném 11. místě.

„Je to pro nás velké ocenění a potvrzení, že naše práce má smysl. Děkujeme všem maminkám, které nám daly hlas. Vážíme si jejich důvěry i zpětné vazby, díky níž se můžeme stále posouvat,“ říká primář gynekologicko-porodnického oddělení Prokop Homola. 

Přirozený porod a respektující přístup

Porodnice Pardubické nemocnice nabízí ženám širokou škálu možností, jak se na porod připravit i jak jej prožít. V předporodním období mohou maminky navštěvovat těhotenská cvičení a kurzy, které jim pomáhají porozumět vlastnímu tělu a lépe se připravit na příchod miminka. Samotné porodní sály jsou vybaveny moderně – kromě klasické porodní postele je k dispozici porodní gauč, porodní vana, bezdrátové CTG a prostředí, které podporuje pohyb a volbu polohy podle potřeb ženy.

Velmi oblíbené jsou aromaterapie, hydroterapie, rebozo techniky, bylinné napářky či masáže, které přispívají k uvolnění, tlumí bolest a pomáhají navodit pocit klidu. V těhotenství i po porodu mohou ženy využít i tejpování – například při bolestech zad, přetížení břišních svalů nebo po císařském řezu.

„Vnímáme porod jako přirozený proces, při kterém má žena hlavní roli. Naší úlohou není porod řídit, ale vytvářet prostředí, kde může probíhat klidně a v souladu s potřebami rodičky,“ uvádí vrchní sestra Porodnicko-gynekologické kliniky Petra Zajíčková.

Podpora rodiny a klidné prostředí

Jedním z výrazných trendů posledních let je rostoucí zapojení partnera. V pardubické porodnici může být tatínek přítomen nejen u běžného porodu, ale i u císařského řezu – a po něm zůstává s maminkou a miminkem na sále nebo na pooperačním oddělení. Tento moment má obrovský emocionální význam a pomáhá rodině vytvořit silné pouto hned od prvních minut.

Velký zájem je také o jednolůžkové a rodinné pokoje, které poskytují větší klid a soukromí. Porodnice navíc připravuje zřízení partnerského pokoje, kde bude moci zůstat i tatínek po porodu přes noc. „Chceme rodinám umožnit prožít první společné chvíle v intimním prostředí, s veškerým komfortem i odbornou péčí. Tyto okamžiky jsou nenahraditelné,“ vysvětluje vrchní sestra Petra Zajičková. 

Odbornost a lidskost ruku v ruce

V pardubické porodnici se snoubí zkušenost lékařů s citlivým přístupem porodních asistentek. Každý porodní příběh je jiný, a proto tým přistupuje ke každé ženě individuálně. „Nejdůležitější je pro nás komunikace a vzájemná důvěra. Snažíme se, aby se žena cítila vnímána, slyšená a v bezpečí. Psychická pohoda hraje při porodu obrovskou roli,“ dodávají porodní asistentky Eliška Navrátilová a Kateřina Pištínková, které se starají i o sociální sítě porodnice.

Personál se pravidelně vzdělává a pracuje s moderními metodami. Důraz klade také na následnou péči – podporu kojení, bonding a přirozený kontakt mezi matkou a dítětem. Velkou změnu v přístupu zdravotníků zaznamenal také projekt péče o předčasně narozené děti, který mimo jiné umožňuje, aby maminka zůstávala se svým miminkem i s inkubátorem na pokoji. Tento tzv. finský model spolupráce s rodiči zavedlo jako první v České republice novorozenecké oddělení Pardubické nemocnice, jedním z jeho hmatatelných benefitů je přitom měřitelné snížení výskytu poporodní deprese (více jsme psali zde).

Místo, kde začínají příběhy

Práce na porodnici je podle všech členů týmu nejen náročná, ale hlavně smysluplná. „Každý den jsme součástí zázraku. Vidíme první pohledy, doteky, slzy štěstí. To je něco, co se nikdy neomrzí,“ říkají s úsměvem vrchní sestra i porodní asistentky.

Díky respektujícímu přístupu, modernímu vybavení a soudržnému týmu se pardubická porodnice stává místem, kam se ženy rády vracejí – a to nejen jako rodičky, ale později i jako maminky, které chtějí svým dětem ukázat, kde začal jejich příběh.